Půlnoční výplaz na Lysou

Tak po čtyřech letech jsme zase o půlnoci na Lysé. Tentokrát má noční vrcholové družstvo jiné složení. Janka a já. V roce 2009 to byl místo Janky Marek. (příště půjde Karin)
Výstup začal, stejně jako před čtyřmi lety (tady je článek: Noční výplaz na Lysou horu), kofolou na terase hotelu Sluníčko. bylo pořád horko. Začínala krásná noc s měsícem, který měl tak dva dny do úplňku. Na rozdíl od minulého výplazu šlo nahoru mnohem více turistů. Motivem byl asi jubilejní 40. ročník a taky první letní den.

Ve 22:05 jsme vyrazili ze Sluníčka. Cesta začala smutně. Slimák, kterého jsme sledovali cestou na Sluníčko, byl cestou ze Sluníčka rozšlápnutý :-(
Ale neodradilo nás to. Těšili jsme se na světlušky, kterých jsme minule viděli hejna. Světlušky, světlušky, vždycky poletovaly nad vysokou travou a kolem nízkých větví stromů... ano, tam je jedna, hurá,... bohužel to byla jediná světluška, kterou jsme letos potkali. Zato čelovek tady svítilo nespočet. Na Butořance jsme se tentokrát vydali tou správnou cestou. Taky proto, že bylo více světla než minule. Skoroúplněk umožňoval mimo les jít bez čelovky.

Na Lukšinci bylo plno. Svačinu jsme spořádali za chůze. Ještěže foukal větřík, jinkak bychom se upekli a upotili. Půlnoc nás zastihla kousek pod vrcholkem a v 00:30 jsme byli u vysílače. V Šantánu bylo plno, nešlo se tam ani vecpat, natož abychom uvažovali o chvilce spánku. V Kameňáku bylo taky plno, takže jsme si jen vyzvedli účastnické listy a šli zpět k Šantánu. Z ním jsme si našli lavičky a chtěli si dát šlofíka a zkusit vydržet do východu slunce. Horko, které nás mučilo cestou nahoru bylo najednou pryč. Začali jsme se oblíkat,... mikinu, bundu, za chvíli i pláštěnku. Ale zima nás neopouštěla. Po dvou hodinách jsme se rozhodli dál nečekat a vyrazili jsme dolů. Bylo 2:55. Postupně se začínalo zase oteplovat. Někteří lidé stále stoupali nahoru. Ve 4:30 jsme byli u auta a 5:15 jsme už usínali doma v pelechu.