Plachtění na Orlické přehradě

Na naše druhé rodinné plachtění jsme se po Lipně vydali tentokrát na Orlík. Orlická přehrada je sice mnohem menší než Lipno, ale je blíž a nabízené lodě můžeme s průkazem vmp používat.

Do kempu Podskalí jsme drazili odpoledne, za krásného slunečného počasí. Nastěhovali jsme se do chatky a šli k přístavišti obhlédnout naši loď. Do nalodění jsme měli ještě přes hodinu čas. Naše jachta s názvem Lazy Day byla zakotvena v zátoce asi deset metrů od břehu. Před šestou dorazila Martina, která nám loď předala a vysvětlila všechny náležitosti. Protože byla loď špatně zakotvená, museli jsme nejprve rozmotat kotvu a pak s lodí vmanévrovat na jiné kotviště. Asi na potřetí se nám to podařilo. Pak už zbývalo se jen nalodit. 
Slunce zapadlo a sním skončil i poslední sluneční den naší začínající dovolené. Ale noc byla krásně jasná, plná hvězd a meteorů. Škoda, že si to neužily holky, které nocovaly v chatce.

Druhý den ráno bylo zataženo a chladno. Naštěstí zatím nepršelo, ale co hůř, bylo totální bezvětrí.
Do devíti jsme chtěli vyplout. V kempu jsme nakoupili pečivo na celý den, pár sladkostí na doplnění energie a připravili loď k vyplutí ze zátoky. Chtěli jsme sice plachtit, ale k tomu nám chyběla jedna malá drobnost - vítr. Takže jsme nastartovali náš motor Suzuki 2,5hp a vyrazili na jih, proti proudu Vltavy. Hladina byla jak zrcadlo, ticho, ani vánek. Obloha těsně před deštěm. Za chvíli taky začalo drobně poprchat, ale to už jsme se blížili k zámku Orlik. Za ním, na druhém břehu přehrady, bylo volné kotviště s velkou cedulí Restaurace. Tam jsme zakotvili, kousek od Mariny Orlík. Restaurace byla si 200 metrů do kopečka lesem. To už ale začínalo pršet silněji, takže nám to vyšlo tak tak. Asi po hodině strávené v suchu restaurace jsme se vrátili na loď. Déšť ustal a dokonce se začalo projasňovat. Možná za to mohly ty dva Grippeny, které nám nad lodí několikrát proletěly.

Pokračovali jsme dále na jih. Podpluli jsme Žďákovský most, který byl v té době uzavřen a opravován a za ním, kde se přehrada rozšiřovala se konečně začal trochu zvedat vítr. Rychle jsme vytáhli hlavní plachtu a kosatku, vypli motor a začali nabírat vítr do plachet. Ale žádná sláva, byl to spíše vánek, který navíc často měnil směr. Viděli jsme ještě další dvě jachty, které se taky snažili chytat vítr. Dařilo se jim podobně jako nám. Každopádně výletní motorová loď, která nás míjela, byla mnohem rychlejší. Na plachty jsme se pomalu začali vracet zpět do kempu. Protože foukalo převážně ze severu, museli jsme křižovat. Zhruba na úrovni restaurace, kde jsme dříve strávili čas oběda, jsme spustili plachty a pokračovali dál na motor. Taky proto, že začalo silněji pršet. Nico s Jankou si navlekli pláštěnky a postavili se ke kormidlu. Takhle jsme za střídání slabšího a silnějšího deště dopluli až do kempu. Tady naštěstí pršet přestalo. Večeři jsme si dali v suchu restaurace.

Druhý den ráno bylo počasí podobné. Ale nepršelo. Vypluli jsme prozkoumat severní část přehrady. Chtěli jsme doplout až ke hrázi, tam někde zakotvit a pojíst. Ke hrázi jsme se dostali opět na motor. Cestou jsme vzdali několik pokusů o plachtění. Po vyvázání u mola kempu Popelíky se strhla průtrž mračen. Rychle jsme doběhli do restaurace, spíš bufetu a usadili se pod slunečníkem-deštníkem. Naštěstí průtrž přešla tak rychle jak začala. Odpoledne se dokonce začal zvedat i vítr, takže jsme mohli napnout plachty a užít si aspoň pár hodin plachtění při návratu do Podskalí.
Obrázek